Sluchové rozlišování: co předškolní dítě slyší a neslyší

Sluch je vedle zrakového vnímání druhým nejdůležitějším prostředkem komunikaci. Sluch ovlivňuje rozvoj řeči a s úrovní řeči je neodmyslitelně svázán rozvoj myšlení. Oslabená schopnost sluchového rozlišování může ovlivňovat samotný proces učení, osvojování si dovedností čtení a psaní. Rozumějme, že sluchové vnímání je něco jiného než poruchy sluchu, kdy dítě trápí nedoslýchavost, či je neslyšící.

Sluchové rozlišování znamená, zda dítě dobře sluchem rozlišuje zvukově podobné hlásky (např. p-b, s-z, t-d, g-k, v-f, a-o-e) rozlišuje měkké/tvrdé slabiky či si umí vybavit všechna písmenka ve slově ve správném pořadí. V podstatě u sluchového vnímání nejde o to zjistit, zda dítě slyší, ale CO dítě slyší a jestli slyší ROZDÍLY v hláskách, slovech a v řeči.

Jak se sluchové rozlišování vyvíjí? Máme ho vrozené?

Vývoj sluchového rozlišování je postupný. Batolata (1- 3 roky věku dítěte) rozumí větám, vnímaní je jako zvuk, kterému rozumí. Postupně se děti učí jemnějšímu rozlišování (diferenciaci). Rozlišují ve větách slova, pak dovedou rozpoznat slabiky a pak se učí rozpoznávat jednotlivé hlásky. Je to do jisté míry naučená dovednost, kterou s dětmi trénujeme již od nástupu do školky. Představme si to na konkrétním příkladě: „To je bílá kočička“ řekne máma. Batole větu chápe jako celek a tak rozumí tomu, co matka říká. Později se děti pomocí písniček, říkadel a rozpočítadel učí slyšet rytmus řeči a učí se rozlišovat a vytleskávat slabiky slov. Takže např. pětileté dítě roztleská: To je bí-lá ko-čič-ka.

Předškolák roztleská slova na slabiky a navíc by měl určit počet tlesknutí. Spousta předškoláků již je schopno rozlišit první hlásku ve slovech („Co slyšíš na začátku slova „bílá“? apod.), ale ještě nerozlišují samostatně všechny jednotlivé hlásky ve slově. Příklad rytmizace najdete ve videu. Předškolákovi stačí pokud roztleská a určí počet slabik max. u čtyřslabičných slov.

Jak a proč potřebujeme sluchové rozlišování při čtení a psaní?

Většina dětí postupně během první třídy zvládne rozlišování jednotlivých hlásek ve slově. Umí rozložit slova na hlásky – např. „b-í-l-á k-o-č-i-č-k-a“. Tato dovednost rozkládání a skládání slov (sluchová analýza a syntéza) jim umožňuje zvládnout nácvik čtení a psaní. U čtení dítě potřebuje (kromě jiných dovedností) sluchovou syntézu, z jednotlivých písmen skládá slovo z významem, např. prvňáček přečte po písmenkách „l-i-s-t“ a pozná slovo (de facto spojí jednotlivé hlásky).

U psaní děti dělají přesně opak. Potřebují rozkládat slova bezpečně na jednotlivé hlásky. Např. paní učitelka diktuje „Pes skáče“. Dítě si musí postupně odříkávat písmenka ve slově a ty naspat: „p-e-s s-k-á-č- e“. Pokud malý žáček toto nezvládá či nerozpoznává a nerozlišuje hlásky dobře, nemůže to správně ani napsat. Neprávně vnímané hlásky mění smysl slova – například myška x miska, parta x karta, vál x bál. Některé děti, které se snaží a dobře pracují, začnou postupně stejně selhávat aniž by rozuměly tomu, co se děje a proč jim to nejde. Zde nepomůže, pokud budeme dítě nutit více k diktátům a k psaní a u každé chyby mu budeme spílat. Pro nácvik lepšího sluchového rozlišování musíme zvolit úplně jiná cvičení. Pro inspiraci můžete využít naše krátká videa, která bez dlouhého popisu vysvětlují, co byste s dětmi měly trénovat a jak. Další příklady jsou uvedeny v textu.

„Tatýnku, přestaly tykat hodyny!“ – Měkké a tvrdé slabiky TiDiNi/DyTyNy

Možná si všímáte, že vaše dítě zaměňuje tyto slabiky a říká „botyčka“ místo „botička, „tikadla“ místo „tykadla“ atd. V tomto případě zkuste úplně jednoduchou a velmi užitečnou pomůcku (pomohla i našemu synovi se stejnými potížemi) a patří k prvním doporučením, které od odborníků dostanete. Potřebujete tvrdou kostku a měkkou věc (např. mycí houbu nebo molitanovou kostku), připravit si dopředu vždy pár slov s měkkými a tvrdými slabikami a začít.

Na tvrdou kostku dítě sahá, když je ve slově tvrdá slabika a na měkkou houbu, když slyší měkkou slabiku. Co slyšíš ve slově budík? Na jakou kostku sáhneš, na tvrdou nebo na měkkou? Zopakuj si to slovo nahlas… Vedeme dítě, aby sáhlo na správný předmět a zopakovalo dané slovo. Smysl je v tom, že v tu chvíli dítě přijímá informaci „více kanály“ – slovo slyší, vidí předmět a používá ještě hmat (sáhne a zmáčkne věc). Tak je větší šance, že dítě začne slabiky lépe rozlišovat. Toto cvičení můžete rozhodně použít i u dětí, které jsou v první a druhé třídě.

Zde připojujeme seznam slov, které Vám poslouží jako první vodítko. Nedělejte se s dítětem všechny najednou, nemělo by to pro dítě být příliš náročné a dlouhé.

Seznam slov: dýka, nitka, sudy, rytíř, budík, koník, dým, tyčka, tílka, motýl, tykev, boty, sluníčko, holiny, lodička, jahody, tykadlo, kalhoty díra, letí, botička, hodiny, ticho, kytička

Jak zlepšit a trénovat skládání slov z hlásek a rozkládání slov na hlásky?

Pro konkrétní představu si můžete pustit video, ze kterého toto cvičení bude hned jasné. S malými dětmi můžete zkusit hru oživit „Hra na roboty z jiné planety“. Můžete slabikovat čí hláskovat (hláskování je pro prvňáčky a druháky, pro předškoláky je nevhodné). Například: „Bu-de-me mlu-vit ja- ko ro-bo-ti. „K-o-č-k-a, p-e-s, m-ů-j, m-e-č …“ Pokud to přeci jen chcete vyzkoušet s předškolákem, tak zkuste jen krátká slova (pes, les, ves, …). Jestliže vaše dítě toto zvládne, vězte, že má výbornou úroveň sluchového rozlišování. Pokud určí jen první nebo první hlásku, tak je to velmi dobrý výkon. Opět je výhodné si dopředu napsat pár slov, se kterými si budeme hrát a zkoušet je rozkládat.

Seznam slov pro inspiraci: pes, kůl, meč, bič, veš, máma, táta, koza, vosa, pero, žába, ryba, stan, slon, vlak, kolík, pásek, buchta, koláč, karta, stůl, židle, guma, pusa, husa

Shrňme si, co by malý předškolák měl zvládnout:

zapamatovat si a sám říci básničku či zazpívat nějakou písničku
rozlišit první hlásku ve slově (nebo alespoň první slabiku)
roztleskat slovo na slabiky a určit počet slabik („Poznáš, kolikrát si tleskl?“)
zopakovat jednoduchý rytmus či popěvěk
pamatovat si instrukce či drobné úkoly jdoucí po sobě („Dej panenku na židličku, otevři knížku a najdi obrázek, který se ti líbí.“)
zopakovat několik slov (3-4 slova), která spolu nesouvisí („Zkus zopakovat po mě všechny slova úplně stejně: mrak, pošťák, slunečník, lyže.“)
zopakovat přesně větu, kterou mu řekneme („Řekni větu úplně stejně jako jí řeknu já. Např. Bílá kočka spala ve voňavém seně.“)

Užitečné nesmysly. Aspoň jednou je zkuste.

Zkuste se podívat na naše krátké video. Pokud je Vám již delší dobu v některých projevech dítěte (řeč, čtení, psaní) něco nápadného, můžete vyzkoušet, zda má dítě přiměřenou úroveň sluchového rozlišování. Zkuste smysluprosté slabiky. Může Vám to pomoci se zorientovat v potížích dítěte a pochopit, že záměny dítě nedělá schválně nebo z nepozornosti. Zůstaňme u toho, že v našem pojetí je následující cvičení vhodné pro budoucí školáky či děti po zahájení školní docházky. Dítěti zadáváme dvojice nesmyslných slabik, které se liší detailem – měkké/tvrdé slabiky, jiné zvukově podobné hlásky. Pokud má dítě s rozlišováním potíže a často se plete, je rozhodně na místě zkonzultovat vše například s učitelkou ve škole a event. při výrazném selhávání pak je na místě konzultace s dalším odborníkem.

Příklad slabik a zadání úkolu. „Já ti budu říkat dvě taková zvláštní slova a ty mi řekneš, jestli jsou obě stejně nebo jestli jsou jiná. Podívej, když řeknu ‚vlor – vlor‘ tak je to stejné. Když řeknu ‚čak – čam’, tak jsou jiná. Zkusíš to teď sám.“

Dvojice smysluprostých slabik: brus – prus, čep – čep, elí – elí, bran – pran,váp – vap, tek – tek, flik – flak, ben – bem, laj – jal, boč – boš kač- tač, ník – nýk, klše – klče, iba – ibe, dín – dýn, sáf – saf, sík- šík, pjum – plum,kjer – kjeř

Pro rodiče starších dětí (nejen prvňáčků)

Uvádím pro informaci potíže, které se objevují i u starších školáků a je nutné je zaregistrovat a dítěti pomoci.

obtíže s roztleskáváním slov na slabiky a určování počtu slabik
obtíže s vyhledáváním a rozpoznáváním rýmů a slov, která se nerýmují
neurčí začáteční či poslední hlásku ve slově
obtíže ve sluchové analýze a syntéze (rozkladu na písmena a složení slova z písmen)
obtíže se zapamatováním informací/instrukcí, nutné často opakovat
neudrží ve sluchové paměti sekvenci několika (např. 3,4 slov), obtíže přesně zopakovat větu
v psaném textu často chybuje – přehazuje písmena či je zaměňuje, časté opravy, chyby ve shlucích hlásek apod. – není schopno si vše dobře diktovat a rozlišovat nuance sluchem.

Další možné typy pro rozvoj sluchového vnímání, které můžete zkoušet hned teď:

Ukázka 1. „Co slyšíš na začátku?“ „Budu Ti říkat různá slova. Až na začátku některého slova uslyšíš T, tak ťukni do stolu.“ Často je varianta prvního písmene pro děti, které nic podobného do té doby nedělaly, těžká. Může se klidně začínat s rozlišováním první slabiky.

Ukázka 2. Pracovní list vytvořený šikovnou maminku. (Jinak existuje na knižním trhu celá řada s podobně zaměřenými pracovními listy).

Pracovní list

Možná zadání pro práci:

Najdi dvě slova, která začínají stejnou hláskou.
Vytleskej všechna slova a nakresli tolik hvězdiček/koleček ke každému slovu, kolik má slabik.
Vymyslíme společně rýmy k některým slovům? nebo Já ti budu říkat dvě slova a ty mi řekneš, zda se rýmují či ne. (např.pusa- kosa, prase-pase, žirafa – karafa, kočka-vločka)

Dále lze využít pracovní listy i jinak. Např.:

Který obrázek nepatří do 2. řady a proč?
Které zvíře patří mezi domácí zvířata a která nepatří?
Která zvířata žijí v pralese?
Jaké je nejoblíbenější zvíře tvojí babičky nebo dědečka?
Znáš jméno nějaké kytičky, která kvete modře?

Vždy se snažte pracovní list využít co nejvíce, vždy je obvykle více využití, než říká instrukce k obrázku.

Ať se Vám daří.

připravila Simona Pekárková, psycholožka, speciální pedagožka

Videa ke sluchovému vnímání – názorné vysvětlení výše zmíněných cvičení

Úvod do sluchového vnímání a ukázka cvičení hláskování slov

Cvičení s nesmyslnými slabikami

Cvičení na rytmizaci (roztleskávání) slov