Prostorové vnímání 2: Význam prostorového vnímání

V prvním krátkém článku jste mohli nalézt základní informace o to, co to je vlastně prostorové vnímání a jaké je jeho význam v rozvoji některých dovedností u dětí.

Význam prostorového vnímání

Vnímání prostoru se obecně vymezuje třemi osami: pravolevá osa, předozadní osa, hornodolní osa.

Orientace v rámci těchto tří os a s nimi spojených termínů (vlevo-vpravo, vepředu-vzadu- za- před, nahoře-dole-uprostřed apod.) je základní dovedností, kterou by dítě před nástupem do 1. třídy měl ovládat bez větších potíží.

Na základě této dovednosti a několika dalších se pak děti mohou úspěšně naučit nejen psát, číst a počítat, ale lépe chápat a rozumět oblasti geometrie ale i učivu z chemie, zeměpisu, fyziky.

Význam jazyka

Jak dítě od vidění prostoru dojde ke vnímání prostoru? Pomocí jazyka, kterým na něj mluvíme a vlastními zkušenostmi, která v okolí nasává. Dítě pochopí, co mu říkáme ( „dej to dolů, podívej nahoru, kostka je v krabici..“), až o něco později ale tyto pojmy, které se týkají prostoru, zařadí do svého aktivního slovníku a začne je aktivně používat (cca. před 3. rokem).

V řeči vyjadřujeme umístění či pozice věcí a lidí pomocí předložek – před, za, vedle, mezi, nad, pod, na a mnoho dalších. Předložkami určujeme polohu předmětů, lidí  vůči sobě navzájem a tak prostor  rozčleňujeme. Je velmi důležité, aby dítě pochopilo toto členění prostoru.  Jestliže rozumí, co znamená „před plotem a za plotem, mezi ploty“ apod. pak tento význam předložek, na základě svých dřívějších zkušeností, snadněji přenáší například na číselnou osu v matematice. Lépe pak porozumí  souvislostem mezi čísly „které číslo je před 4, které číslo je za 6, které číslo je mezi 4 a 6?“

Pokud dítě kreslí obrázek, představuje rozvržení obrázku na plochu papíru nemalou výzvu. Odhad co bude nahoře, co dole, co uprostřed, co se dokreslí na kraje, není nic jiného než trénování a rozvoj prostorové představivosti. Rozvoj prostorové představivosti jako každou jinou uvedenou funkci lze podporovat vhodným nácvikem a tak dorovnávat případné výkyvy.

 

Obrázky: kresby 5 a 7 letého chlapce

 

V dalších článkách se dozvíte:

• co by měl předškolák umět, než jde do školy,
• jak se potíže mohou promítat do učení,
• konkrétní příklady ze školy a typy a nápady, jak toto dovednost posilovat. Čtete dále!

texty: Mgr. Simona Pekárková, psycholožka a speciální pedagožka