Kybergrooming: málo známé nebezpečí internetu aneb kdo si píše s vaším dítětem?

Dnešním světem hýbe internet, který skýtá neomezené možnosti. Toho si je bohužel vědoma i početná skupina pachatelů kriminálních trestných činů. Děti a mladiství si nemusí uvědomovat nebezpečí virtuálního prostoru, kde na druhé straně u počítače může sedět téměř kdokoli. Kybergrooming je praktika, jejíž obětí se stávají děti u nás i ve světě a která někdy končí až sexuálním zneužitím.

S rozvojem informačních a komunikačních technologií roste kybernetická agrese. Mezi nové druhy tohoto typu agrese patří vedle kyberšikany i kybergrooming. Jedná se o poměrně nový termín, který není v České republice prozatím příliš rozšířený.

Co je to kybergrooming?

Slovo kybergrooming se skládá ze dvou slov, kterými jsou kyber a grooming. Grooming je definován jako „chování, které má v dítěti vyvolat falešnou důvěru a připravit ho na schůzku, jejímž cílem je oběť pohlavně zneužít.“ [1]

Dříve jsme se setkávali převážně s případy groomingu, kdy agresor vyhledával své oběti venku na ulicích, na hřištích atd. S rychlým rozvojem internetu se grooming přesunul do kyberprostoru, a tak vzniknul jev zvaný kybegrooming. Ten „označuje chování uživatelů internetu, které má v dítěti vyvolat falešnou důvěru a připravit ho na schůzku, jejímž cílem je oběť pohlavně zneužít.“ [2]

Internet (kyberprostor) umožňuje pachatelům této trestné činnosti určité „pohodlí“. Nejenže nemusí svoji oběť sledovat venku a složitě s ní navazovat kontakt, lákat ji na sladkosti atd., ale především může být v kontaktu s více potenciálními obětmi najednou a kontaktovat všechny z jednoho místa. Nemusí se přesouvat z místa na místo a obávat se, že bude odhalen. Prostřednictvím Internetu si může vytvořit zcela novou identitu, která mu umožní snáze se k oběti přiblížit a manipulovat s ní.

Kybergrooming je založený na postupně systematicky budovaném důvěrném vztahu mezi agresorem a jeho obětí. Od jiných aktivit směřujících k sexuálním trestním činům se liší především tím, že pachatel dlouhou dobu vyčkává, než zaútočí.

Kdo je kybergroomer?

Útočníkem může být v podstatě kdokoliv. Jak udává Kopecký ve své studii, kybergroomeři jsou skupinou heterogenní, tvořenou jak jedinci s nízkým, tak i vysokým sociálním statusem. Častěji jde o útočníky, kteří do té doby nebyli trestně stíháni, tu menší pak recidivisté, kteří již byli za sexuální napadení dříve trestaní. U většiny z pachatelů byl diagnostikován patologický zájem o děti.[3]

Kde můžeme na kybergroomera narazit?

Útočištěm pachatele jsou sociální sítě (Facebook, Twitter, Lide.cz a další), seznamky, chatovací místnosti, tedy místa v internetu, která jsou dětmi a mladými lidmi vyhledávána. Dle Kopeckého (2010) a výzkumů CEOP (2008)[4 ] probíhá kybergrooming nejčastěji (56 % případů) právě v prostředí tzv. instant messengerů a VoIP (ICQ, Skype), další pozici pak obsadily sociální sítě (11,4 % případů). Častým místem setkání kybergroomera s obětí jsou rovněž seznamky. Kybergroomeři využívají toho, že jejich oběť je ve vývojovém stádiu, kdy se zajímá o sex a záměrně vyhledává informace a internetové portály se sexuální a erotickou tématikou.

Kdo se stává nejčastěji obětí kybergroomingu?

Kybergrooming je v první řadě zaměřen na děti, méně často oběťmi bývají ženy, zcela zřídka muži. Pokud zaměříme oběti kybergroomingu pouze na děti a mladistvé, tak obětmi jsou jak chlapci, tak dívky. Dívky jsou ale kontaktovány častěji a tvoří mezi obětmi většinu.

Rizikovou skupinu dětí tvoří:

adolescenti/ teenageři (zajímá je lidská sexualita, jsou ochotni o ní hovořit)
děti s nízkou sebeúctou nebo nedostatkem sebedůvěry (lze je snadněji citově či fyzicky izolovat)
děti s emocionálními problémy, oběti v nouzi (často hledají náhradu za své rodiče a potřebují pomocnou ruku)
děti naivní a přehnaně důvěřivé (jsou ochotnější zapojit se do online konverzace s neznámými lidmi, obtížněji rozpoznávají rizikovou komunikaci) [5]

Děti a mladiství navštěvují již zmíněné portály často s cílem získat nové kamarády. Touha najít si kamaráda podle svých představ, se může takovým jedincům stát osudným. Často se to stává v případech, kdy dítě nemá dobré vztahy ve třídním kolektivu, nemá žádného dobrého kamaráda či pochází z nefunkční rodiny. Potřeba někam patřit, mít někoho rád a zároveň být milován může být pro tyto děti tak silná, že je pak pro ně těžké přijmout fakt, že ten, kdo jim tento pocit dává, jim naopak může ublížit.

Děti

Jak kybergrooming probíhá?

Ve většině případů se setkáte s tím, že kybergroomer bude postupovat podle následujících kroků:

1. Vzbuzení důvěry a snaha izolovat oběť

2. Podplácení dárky nebo různými službami budování kamarádského vztahu

3. Vyvolání emoční závislosti na útočníkovi

4. Osobní setkání

5. Sexuální obtěžování, zneužívání, manipulace

→ To, jak kybergrooming vypadá a jaké postupy útočník využívá, můžete vidět v následujícím krátkém videu určeném pro děti:

Shrnutí

Záměrem článku není vyvolat paniku, ale spíše upozornit na hrozbu, o které se u nás mluví sporadicky. Základem prevence útoků povědomí o jejich existenci. Informovaný rodič například může svému dítěti vysvětlit, že:

Ne každý je na internetu tím, za koho se vydává
Je podezřelé, pokud po nich někdo chce intimní informace nebo fotografie
Je nutné se poradit s rodičem, pokud se s nimi chce setkat někdo, koho znají pouze přes internet
A že nejbezpečnější a nejzajímavější jsou nakonec i ve virtuálním prostoru vztahy s těmi lidmi, které známe osobně

V odstavcích výše jste se dozvěděli o agresorech a místech jejich výskytu, jejich praktikách a též o tom, kdo se stává jejich obětí. To vám dává prostor o kybergroomingu mluvit s těmi, které nejvíce ohrožuje, a seznámit je s riziky internetu. Rovněž máte možnost vypozorovat podezřelé chování člověka, s nímž si vy nebo vaši blízcí vyměňujete elektronické zprávy. Buďme tedy na pozoru. Dokud kybergroomerovi sami nedáme šanci, tak nad námi zpoza klávesnice nemá žádnou moc.

Karolína Máčelová,
studentka sociální pedagogiky se zaměřením na etopedii

Zdroje

[1] Slovníček nejdůležitějších pojmů. In: Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. 2013 [cit. 2014-07-29]. Dostupné z: http://www.uoou.cz/slovnicek-nejdulezitejsich-pojmu/ds-2617/p1=2617

[2] HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. s. 52.

[3] KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečné komunikační jevy pro učitele se zaměřením na kyberšikanu, kyberstalking, kybergrooming a další sociálně-patologické jevy. s. 4.

[4] Child Exploitation and Online Protection Centre. Online: http://www.ceop.gov.uk/mediacentre/pressreleases/2008/ceop_12092008.asp

[5] KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečné komunikační jevy pro učitele se zaměřením na kyberšikanu, kyberstalking, kybergrooming a další sociálně-patologické jevy. s. 3.