Skryté faktory ovlivňující úspěšnost dětí ve škole (3.část)

Jak se má Julča a její maminka nyní?

5. Současná situace Julči a rodiny

Jak se má Julča a její maminka nyní?

Matka s dětmi opustila Azylový dům a žije v pronajatém bytě, kde je klidnější prostředí, děti mají svůj pokoj. Netrápí je nečistota, vši se matce daří kontrolovat.
Z dávek SSP (přídavku na dítě 610,-kč měsíčně) má dívka zaplacené pravidelně jízdné. Nepřichází pozdě do školy, protože nemusí docházet pěšky. Dále chodí na školní akce se třídou a má zakoupené pomůcky a může o hodinách pracovat jako ostatní spolužáci.
Postupně se zakoupily školní pomůcky, přezůvky, cvičky na tělocvik, slušné spodní prádlo, koupací čepice, plavky i ostatní věci. Julča jela rovněž prvně v životě na školu v přírodě. To vše zajistila škola dotací pro dívku od sponzora. Dívka se již nestydí se svléknout a chodí se třídou pravidelně plavat a cvičit.
Julie se zdravotně stabilizovala a již nemá zažívací obtíže. Na začátku stravování zvracela, přejídala se, brala si několik salátů a zákusků. Hrazení pravidelného stravování mělo ohromný význam na celou situaci dívky ve škole. Třídní pozice dívenky se díky zajištěným obědům výrazně vylepšila. Jak oběd může ovlivnit vztahy ve třídě? Dívka má svůj čip, kterého si velice považuje. Je najednou „stejná“ jako ostatní děti. Má ve třídě kamarádky, se kterými chodí společně na oběd. „Julčo, jdeš dneska s náma? Držím Ti u stolu místo, jo!“ Velký malý rozdíl pro Julču, která se díky obědům cítí jako součást třídy.
Děti ve třídě se přestávaly distancovat a vyhýbat kontaktu s ní, bylo možné sledovat začátky několika nových vztahů.
Dívence byl nabídnut kroužek volnočasových aktivit od Dobrovolnického centra, které pořádá kroužek pro skupinu dětí přímo ve škole.
Julča získala slušné oblečení a také se další drobnosti dokupují z přídavků na dítě. Dívka má slušné a čisté oblečení, je mnohem rovnocennější partnerkou spolužačkám než dříve.
Matka nyní sama důsledně dbá, aby dívka neměla vši (prevence, prohlížení hlavy).
Matka dochází do školy na pravidelné konzultace. Je včas o všem informována, lze jí opakovaně připomenout potřebné věci či některé povinnosti.
Matka se zmínila, že přemýšlí o rekvalifikačním kurzu.
Škola nabídla podporu i starší sestře a mladšímu bratrovi, který půjde do první třídy.
Dívce se zlepšil postoj ke škole. Změna se pozitivně odrazila i v některých školních výsledcích. Dokáže se více soustředit na práci, plní si lépe domácí úkoly. Má klidnější podmínky na úkoly. Dochází k ní dobrovolník na doučování. Nový byt matka zvládne obstarat a udržovat v čistotě.

Obrázek: Julča už nemusí řešit hlad…

Obrázek: Julča má pocit, že je součástí třídy – má tu už své kamarádky

6. Pravdivý nebo vymyšlený příběh?

Co myslíte? Je tento příběh smyšlený či skutečný?

Máme rádi příběhy se šťastným koncem, tomu jsme se naučily v pohádkách jako malé děti. V pohádkách se šťastným koncem je naděje, že může být lépe, že všechno dobře dopadne. Tento příběh Julči je pravdivý a zatím žádný konec nemá, ale je v něm naděje pro Julču. Pomoc dětem v podobných situacích je cesta, na které je chvílí doprovázíme a můžeme kus té cesty udělat o něco snesitelnější. Někdy se nám to povede a my máme radost ze změny, které jsme přispěli. Někdy se to nepovede. Často se to nevede… Přesto stále věříme, že za pokus to stojí po každé.

Máte pocit, že speciální pedagog a asistent pedagoga v jedné osobě jednal nad rámec svých kompetencí? Jaké jsou Vaše kompetence a možnosti podpory? Budeme rádi, pokud se případně s námi podělíte o Vaše zkušenosti ve škole. Napište nám na poradna[zav]uceni-v-pohode.cz

Autor textu: Mgr. Štrachová Klára, speciální pedagožka

Spoluautor textu: Mgr. Simona Pekárková, psycholožka,speciální pedagožka